Roman Peschout: Bral jsem to jako šanci posunout se někam dál
Na střídačce pelhřimovského Spartaku se v zápase proti Velkému Meziříčí objevil dorostenecký brankář Roman Peschout, kterého jsme se zeptali na pár otázek. Mezi jeho největší úspěchy bezpochyby patří druhé místo z ME U16 a stříbrná medaile z MS U16 v hokejbalu.
Jak jsi se dostal k pelhřimovskému hokeji a jak se ti v Pelhřimově líbí?
Do Pelhřimova jsem se dostal přes jednoho kamaráda, který mi poskytl informace o věcech v Pelhřimově. Líbí se mi zde moc, je tu spousta dobrých lidí, kteří se mi snaží pomoci.
V hokejbale jsi se dostal do reprezentace a byl dokonce brankářskou jedničkou výběru do 16 let na MS 2008 ve slovenském Zvolenu. Jaké máš teda cíle v hokeji?
Rád bych zkusil štěstí v jihlavské Dukle. Musím na sobě ještě hodně pracovat a já věřím, že by se mi to mohlo povést.
Jak jsi se dozvěděl o tom, že právě ty budeš náhradní brankář pelhřimovského áčka v zápase proti Velkému Meziříčí?
V den zápasu mi dopoledne volal trenér dorostu Martínek, jestli bych mohl přijet dělat dvojku za áčko. Tohle nešlo odmítnout a tak jsem řekl, že přijedu.
Co se ti honilo v tu chvíli hlavou?
Že je to velká příležitost se posunout někam dál, nasbírat více zkušeností.
Jak tě vzali spoluhráči v kabině, přeci jenom jsou starší. Vykal jsi jim, nebo tykal?
Spoluhráči mě vzali dobře. Měl jsem z toho trošku strach, ale všechno dopadlo dobře. Jako nejmladší hráč jsem všem vykal, až na kluky, které znám.
Koho jsi znal z kabiny?
Honzu Hrbatého a Petra Plcha.
Byli hodně překvapeni tvojí přítomností a co ti popřáli k premiéře u áčka?
Něco jsem zaslechl, takže asi překvapení byli. Byl jsem z toho v šoku, takže jsem se moc nebavil. Kluci mi ale říkali, ať jsem v pohodě.
Povídal jsi si o něčem s Tomášem Linhartem?
Prohodili jsme pár slov o zápase, popřál jsem mu hodně štěstí a potom jsem mu pogratuloval.
Něco jsi už ve sportu zažil a dokázal, ale co říkáš na pelhřimovské fanoušky? Jaký to byl pocit být leč jenom na střídačce druholigového celku?
Fanoušky má Pelhřimov parádní. Hodně drží při hráčích a jsou slyšet. Já sám jsem byl překvapen, kolik lidí chodí v Pelhřimově na hokej, i když se zrovna nedaří.