Před zápasem jsem byl nervózní, svěřil se Lukáš Martínek
Ve středečním zápase se pelhřimovskému publiku představila další z posil letošní sezóny. Tentokrát jí byl Lukáš Martínek. Devatenáctiletý obránce přišel do Spartaku z jihlavské Dukly, kde nastupoval v Noen extralize juniorů. Zápas 28. kola byl pro něj navíc jeho premiérou mezi muži a po letech se vrátil na stadion, kde udělal své první hokejové krůčky. Vedení mužstva tímto tahem naznačilo, jakou cestou se chce dále ubírat. Především vsázet na vlastní odchovance, kteří by postupem času měli přebrat vůdčí role v týmu.
A jak se vlastně zrodil přestup Martínka do Spartaku Pelhřimov? „Dostal jsem nabídku k příchodu do Pelhřimova. Mně osobně se tato možnost zamlouvala, protože angažmá v Jihlavě bylo složité především z finančních důvodů. Takže jsem se domluvil s panem Kučerou a s panem Ščerbanem, který mě sem nakonec pustil,“ vysvětlil syn Jaroslava Martínka, který v minulé sezóně odkoučoval na střídačce Spartaku celkem třináct utkání.
Martínkovi mohl přestup zhatit už jen to, kdyby se šéfové pelhřimovského a jihlavského klubu nedohodli. Tato varianta ovšem nenastala. „Lukáše jsme přivedli do týmu z mnoha důvodů. Zaprvé je to pelhřimovský hráč a my se snažíme do týmu zabudovávat co nejvíce pelhřimovských odchovanců. A právě se naskytla přležitost, že by se vrátil z Dukly," vysvětluje manažer Spartaku Aleš Kučera a dále pokračuje. „Měli jsme dohodu s Jihlavou, že do Dukly zamířil v rámci přestupu, ale v momentě, kdy bude chtít zpět do Pelhřimova, tak bude uvolněn na zpět. A tuto dohodu Bedřich Ščerban dodržel, ostatně jako všechny domluvy předtím. Tudíž je Martínek zpátky. Lukáš je mladý hráč, který by měl do budoucna tvořit kostru obrany,“ vyjádřil se šéf Spartaku k tomu, proč se rozhodl angažovat nového obránce.
První zápas mezi muži je pro každého hokejistu další posun v kariéře. Tento obránce pokročil na další stupínek v hokejovém životě právě ve středu, „Abych se přiznal, tak jsem byl docela nervózní. Možná z té nervozity pramenil i náš první inkasovaný gól, který jde jednoznačně na můj vrub. Ale chybami se člověk učí a já se musím z těchto situací poučit,“ řekla bojovně nová akvizice v obraně a zároveň dodala: „Dneska jsem také poznal první rozdíly mezi juniorským a seniorským hokejem. Největší je určitě v rychlosti celé hry,“ všiml si hráč, který proti Sršňům nastoupil s šestadvacítkou na zádech.
Zároveň se nevysoký obránce vrátil na led, na kterém se poprvé seznámil s hokejem. „Byl to zvláštní pocit. Na jednu stranu mám radost, že jsem tady, ale na druhou se přiznám, že jsem pomýšlel po angažmá ve vyšší lize. Ale to nic nemění na tom, že jsem zde rád, a že tady mohu nastupovat,“ svěřil se nadějný obránce, který přišel do Pelhřimova natrvalo.
