Sám rozhodčí si nebyl jistý, řekl po utkání Mikšovský
Adam Mikšovský, čerstvá posila Spartaku, si proti Kutné Hoře připsal svůj první start za pelhřimovský tým a do kanadského bodování si připsal dva body za gól a asistenci. Bohužel si však šel i dvakrát posedět na trestnou lavici, přičemž druhého vyloučení dokázali hosté využít k vyrovnávacímu gólu. Ten padl minutu a půl před koncem třetí třetiny. Jak viděl celou situaci okolo sporných rozhodnutí rozhodčích a co říká o náladě v kabině mužstva se dozvíte v tomto rozhovoru.
Jak byste zhodnotil svůj první start za Spartak?
Ten zápas nabídl vše. Začal parádně, dokud do toho rozhodčí ve druhé třetině nezačal zasahovat. Poté přišel obrat o sto osmdesát stupňů. Vyrovnávací gól byl dle mého názoru jasně z ofsajdu. Když jsem se později ptal na tu situaci čárového rozhodčího, odpověděl mi, že si nebyl jistý, zda šlo o ofsajd či nikoli. Nakonec prohrát takovým způsobem, to je jedním slovem frustrace.
Nastoupil jste po boku Suka a Havla? Jaká s nimi byla spolupráce?
Pavla Suka znám asi od patnácti let, protože jsme spolu nastupovali v dorostenecké a juniorské kategorii ve Zlíně. A Havlise (Mariána Havla – pozn. autora) znám také moc dobře, protože v mládí nastupoval za áčko v Jihlavě. Rozhodně si nemůžu stěžovat. Dnes byla parádní celá naše spolupráce a jsem rád, že jsem dostal právě takové spoluhráče. Hlavně bych si přál, abychom urvali ještě nějaké body před play off a abychom se před vyřazovacími boji dostali do pohody. Ovšem tento zápas zmíněnou pohodu určitě nepřinesl.
Už jste s trenérem probírali, jak to bude s vaší pozicí v sestavě po návratu Kubáta z marodky?
Nemluvili jsme o tom. Pouze jsme si řekli, že vše nějak vykrystalizuje. Ono je celkem jedno, v jaké formaci budu hrát, jelikož ve všech třech jsou velmi šikovní hráči, technicky výborně vybavení. Kam mě trenér postaví, tam budu hrát. Hlavní je, abych pomohl týmu a aby se dařilo celému manšaftu.
Vy jste byl u toho, když byl faulován Šustr. Jak jste to celé viděl?
Abych řekl pravdu, moc jsem tu situaci neviděl. Zahlédl jsme, jak padá na mantinel, ovšem zda se jednalo o faul či nikoli vám odpovědět nedovedu.
A zákrok Havla na brankaře Kalouska? Co by jste k tomu řekl?
To jsem naopak viděl zcela zřetelně. Bylo to stejné jako na MS v Německu, kdy do Vokouna najel jeden z Kanaďanů (Corey Perry – pozn. autora). Brankaři se stávají po opuštění brankoviště normálními hráči. Myslím si, že toto rozhodčí pískat neměl. Samozřejmě existují nepsaná pravidla, že by se do gólmana nemělo takto vrážet. Ovšem když je mimo brankoviště, je stejným hráčem jako ostatní. Záleželo na rozhodčím, jak celou situaci posoudí, ale myslím, že to rozřešil, jak nejhůře mohl. Pokud dal trest Havlisovi, tak měl dát trest i gólmanovi, protože ještě před atakem, vyhodil puk ze hřiště. To je můj pohled na tuto situaci.
Zatím jste v této sezóně neodehrál příliš utkání vinou zranění. V jaké jste tedy herní pohodě?
Na začátku sezóny jsem byl v Písku, kde jsem se dva dny před začátkem ligy zranil. Měl jsem natržený postranní vaz na levém koleni. Poté jsem se po pěti zápasech dostal do herní pohody, ale vedení klubu mi oznámilo, že už se mnou nepočítají, jak kvůli finanční stránce, tak vzhledem i díky herní situaci, která v Písku byla. Do teď to nechápu, ale už se k tomu nechci vracet. Pak jsem přišel do Pelhřimova a chci zde toho odehrát co nejvíce.
Popište nám Vaší cestu do Pelhřimova...
Asi měsíc a půl jsem čekal na nějaké nabídky, chtěl jsem sezónu dohrát především v první lize, protože rozdíl mezi první a druhou ligou je obrovský. Avšak druhá liga je přeci jen o něco méně kvalitní než první. Do konce přestupního období zbývalo asi 14 dní, takže jsem musel něco přijmout. S panem Kučerou jsme se domluvili na nějakých podmínkách a oba jsme souhlasili. Řekl jsem mu, že udělám pro Pelhřimov, co bude v mých silách s tím, že tedy budu jezdit do Tábora na střídavé straty, abych byl v co největším herním vytížením.
Co vám tento zápas prozradil o hře Spartaku a všeobecně o nových spoluhráčích?
O spoluhráčích jsem už mluvil. S Pavlem Sukem a s Havlisem to je paráda. Druhou ligu jsem hrál před dvěma lety v Trutnově, kde jsme uhráli též play off. Věděl jsem tedy do čeho jdu. Je to velký skok z první do druhé ligy, ale nedá se nic dělat.
Jak na vás působí pelhřimovská kabina? Osmatřicetiletý kapitán Tecl, šestnáctiletý gólman a sedmnáctiletý Marek Hadrava – tedy velká rozmanitost. Co Vy na to?
Hlavní je, že v kabině panuje dobrá nálada a je sranda. Určitě je zde dobrá parta, což je do play off velké plus, od toho se můžeme odrazit. Ať už je v kabině kdokoli, je důležité, že tam vládne pohoda. Žádné špatné narážky, kabina je zdravá a je v ní vše v pořádku.
