Libore, jaké v tobě převládaly pocity, když ses vrátil na zimní stadion, kde jsi s hokejem začínal?

Moc jsem se na to těšil. Po tak dlouhé době tady opět hrát a samozřejmě jsem byl i trošku nervózní, ale po prvním střídání to ze mě spadlo. Jenom škoda toho zápasu…

Dokážeš si vzpomenout, kdy jsi naposledy oblékal pelhřimovský dres?

Bylo to v šesté třídě, tedy asi ve dvanácti letech.

Minulou sezónu jsi měl také vyřízený střídavý start do druhé ligy, ale do Velké Meziříčí. Jaké pro tebe byly duely proti Pelhřimovu, prožíval jsi to nějak jinak, než jakýkoliv jiný zápas?

Ten zápas byl hodně zvláštní. Hodně kluků jsem tady z Pelhřimova znal a tenkrát jsme prohráli a Macas (Martin Tecl – pozn. redakce) nám dal snad čtyři góly, ale ten zápas jsem si užíval.

Za Duklu jsi odehrál letos v play-off 10 zápasů, necítíš již únavu?

Únavu vůbec ne. Jezdil jsem sem i na tréninky, věřil jsem tomu, že z posledního zápasu urveme alespoň potřebnou remízu, s čím jsme do zápasu šli, ale bohužel. Štěstí se k nám otočilo zády.

Jak se vůbec zrodila myšlenka, jít pomoci Pelhřimovu?

Koncem přestupového termínu jsme se domluvili s Pelhřimovem, že pokud s Jihlavou vypadneme dřív, tak bych sem šel jakoby pomoc. Jsem jedině rád, že jsem si tady mohl zahrát.

Znáš se z týmu s někým? Nemám tedy na mysli jihlavské hráče.

Tak já jsem tady s těmi kluky z Pelhřimova vyrůstal a známe se již od malička. I ty starší kluky jsem znal, takže jsem neměl problém se s někým seznamovat.

Letos by ti měla v Jihlavě končit smlouva, jaké tedy jsou tvoje další plány?

Zatím vůbec nevím, co bude.

V Benešově jsi odehrál své první utkání, ale bohužel pro tebe neskončilo zrovna nejlépe. Můžeš popsat, co se vůbec stalo?

To se těžko popisuje. Jel jsem s bekem z rohu ven ze třetiny a namáčkl jsem ho na mantinel. Sudí to posoudil jako pět plus do konce utkání, ale já si myslím, že takový trest být neměl. Ty první dvě minuty, které mi udělil poprvé, bych ještě bral, ale toto určitě ne. Bohužel, oslabil jsem tým, ale zvládli jsme to tam.

Jaký pro tebe byl zbytek utkání, který jsi strávil společně se spoluhráči na střídačce?

Je pravda, že jsem se cítil trošku divně, protože jsem jel klukům pomoci a na konci druhé třetiny jsem se šel již svlíknout. Takový je hokej a tak to prostě je, nakonec to zvládli i beze mě.

Jaké bys našel rozdíly mezi první ligou a tou druhou?

Já bych v tom rozdíly moc nehledal. Přeci jenom je to dospělý hokej a má to hrozně společného.

Jiří Rada