Máte za sebou sérii čtyř porážek, takže dnešní výsledek hodně zahřál u srdce. Jak to teď vypadá v kabině?

Především je znát úleva. Je nesmírně dobře, že jsme konečně vyhráli. Sice jsme se zpočátku přizpůsobili hře soupeře, ale od druhé třetiny jsme přepnuli na vyšší rychlostní stupeň a Šternberku toho moc nepovolili. Byli jsme lepší bruslařsky i kombinačně.

Vy osobně můžete mít hned dva důvody ke spokojenosti. Radujete se ze zisku bodů a navíc jste ve druhém zápase za sebou vstřelil dva góly. . .

Přiznám se, že o góly mi moc nejde. Důležitější je, aby to šlapalo celému týmu. Jeden hráč nic nezmůže, hokej je kolektivní sport. Ve Velkém Meziříčí jsem dal taky dva góly, ale bylo to k ničemu. Prohráli jsme, takže jsem byl zklamaný.

Možná je tohle jen postřeh laika. Gólman Pekař působil velmi jistě při střelách nahoru, ale pokud se mu mířilo dolů, byl zranitelný. Vy jste mu do dolní poloviny branky dal oba góly. Přemýšlel jste podobně, byl to recept, jak překonat tohoto brankáře?

Musím souhlasit. Všiml jsem si toho při našich přesilovkách, kdy na něj hodně pálili naši beci. Opravdu byl při vysokých střelách velmi jistý. Pracoval dobře lapačkou i vyrážečkou, navíc puky dokázal vytěsňovat do rohů kluziště, proto jsem to zkusil dolů.

Oba góly jste dal z nájezdů na brankáře. Je rozdíl mezi tím, kdy se útočník „utrhne“ při hře a trestným střílením?

Moc velký rozdíl v tom nevidím. Při trestném střílení je na hráče rozhodně větší psychický tlak. Na druhou stranu má výhodu v tom, že nemá za zády pověšeného obránce a nehrozí, že ho někdo při zakončení bude atakovat.