V mnoha směrech to byl zvláštní zápas. Dlouho soupeř hrál, vy jste dávali góly. V závěru se zase prosadil Nový Jičín a nakonec zvítězil v trestných stříleních. Vzpomenete si na nějaký podobně „bláznivý“ zápas?

Určitě jsem něco podobného zažil, ale už to bude pár let zpátky. Každopádně je obrovská škoda, že jsme tak slibně rozehraný zápas ztratili.

I když jste ještě pár minut před koncem vedli o tři góly, hra týmu po většinu zápasu byla špatná. Není nakonec z tohoto pohledu bod ziskem?

Opravdu to z naší strany nebyl vydařený zápas. Měli jsme ale štěstí a drželo, které se nás drželo skoro celé utkání a řekl bych, že jsme ve třetí třetině tak trochu urazili hokejového Boha. Od nějaké desáté minuty jsme hráli neskutečně vlažně, jakobychom si mysleli, že už se nemůže nic stát. Kupili jsme chyby. Přidala se i nedisciplinovanost a Jičín nás v přesilovkávch potrestal. Každopádně za to, že jsme nevyhráli, si můžeme sami a sami na sebe musíme být naštvaní.

Ve druhé části první třetiny a prakticky celou druhou vás nechávali spoluhráči až příliš často vyniknout. Domácí měli samostatných nájezdů skoro nepočítaně. Co v té chvíli může brankář kromě chytání dělat? Má cenu nadávat spoluhráčům nebo je naopak povzbuzovat?

Pokud je podobný stav chvilkový, je na brankáři, aby tým podržel. Bohužel my jsme tam měli okénka dost dlouho, takže jsem se ozval, snažil jsem se spoluhráče trochu usměrnit. Ne vždy se to povede, ale brankář se o to musí pokusit.

Přesto to dlouho z hlediska výsledku vypadalo hodně dobře. Kdy jste začal cítit, že vývoj zápasu jde jinam, než by si hokejista v pelhřimovských barvách přál?

Třetí třetinu jsme z mého pohledu hráli dobře. Jenže ten zlom přišel někdy okolo té desáté minuty, kdy jsme začali faulovat a dostávali jsme se do oslabení. Pak soupeř snížil na 2:4, tak mě první obava přepadla. Třetí gól Jičína mi ji jen potvrdil.

O vítězi utkání rozhodovala trestná střílení. V jakém jste na ně šel rozpoložení?

Tak trochu to šlo mimo mě. Snažil jsem se mít hlavu prázdnou, aby mě nesvázal pocit zodpovědnosti. Do branky jsem šel soustředěný s vědomím, že přijde to, co má přijít.

Chybami se člověk učí. Co by si měl každý z pelhřimovských hokejistů z tohoto zápasu odnést, uvědomit si?

Pokud to mám říci jednou větou, tak je potřeba hrát disciplinovaně.