Jirko, máte před sebou jedenáctou sezonu v dresu Pelhřimova. Těšíte se na ni?

Těším se. Jsem rád, že končí přípravné období a zase nastanou zápasy, ve kterých o něco půjde.

Navíc nastupujete do třetího ročníku jako kapitán mužstva. Jak se velí pelhřimovskému týmu?

Já jsem takový kapitán nekapitán. Nemyslím si, že nějaké písmenko na dresu určuje to, že by ho měl někdo poslouchat a podobně. Jsem tady sice nejstarší, ale všichni ví, za čím si tady jdeme. Nemyslím si, že bych byl nějaká kapitánská osobnost, která by tady byla zapotřebí v tom, že bych měl usměrňovat manšaft. To opravdu ne.

Bez ohledu na funkci kapitána, jak často zvednete v kabině hlas?

Čím jsem starší, tak tím méně. Před pár lety jsem byl hodně impulsivní podobně jako je dnes například Tomáš Plachý. V jeho letech jsem byl taky takový, ale jak už jsem starší, tak už tolik hlas nezvyšuju. Když vidím, že se něco při zápase podceňuje nebo se někdo ulejvá, tak si to situace samozřejmě žádá, ale abych na někoho křičel, že špatně nahrál nebo že udělal chybu, to už jde mimo mě (úsměv).

Když se nazpět vrátíme k cifře jedenácti sezon. Dokážete říci, jak se během této doby hokej v Pelhřimově změnil?

Myslím si, že každým rokem se zde v Pelhřimově zkvalitňuje mužstvo. I když třeba loni to tak nevypadalo, tak mi přijde, že rok od roku je tady kvalitnější a kvalitnější manšaft. Jinak hokej je pořád stejný, ten se nemění.

Vedení týmu přivedlo před sezonou několik nových posil, ale spíše se jednalo o lehké doplnění kádru. Je počet posil dostačující nebo byste přivítal ještě další?

Určitě je dobře, že nějací hráči přišli, díky čemuž se zvýší konkurence. Ale zase brát sem moc hráčů nemá cenu, protože přeci jen hrajeme druhou ligu. Kluci, kteří chodí do práce, by pak jeden zápas nehráli, následně by se na to vykašlali úplně a celkově by tady zůstalo deset lidí. Takže brát velký počet nových hokejistů také není moc dobré. Samozřejmě je lepší mít nějaké v záloze, třeba z první ligy, aby nás mohli doplnit, kdyby nastala velká marodka. Ale nějaký extrémně vysoký počet bych sem určitě nebral.

Jak zatím hodnotíte nově příchozí hráče?

V přípravných zápasech se jevili dobře. Ale teď začíná soutěž a ta je úplně o něčem jiném. Od středy se uvidí, jak ti kluci budou fungovat.

Na konci každé sezony se někteří hráči rozhodují, zda pokračovat v kariéře. Měl jste po minulém ročníku podobné úvahy?

Já jsem takové myšlenky neměl, já jsem rovnou oznámil konec. Byl jsem za panem Kučerou a ohlásil jsem mu to. Překvapilo mě, že byl poměrně překvapený. Řekl mi, ať si vezmu ještě čas na rozmyšlenou, takže jsem celé jaro a léto přemýšlel, co dál. Ale jinak loni jsem už vlastně kariéru ukončil (úsměv).

Co tedy rozhodlo pro pokračování?

Na začátku července jsem si byl jistý, že jsem už skončil, ale pak zhruba v půlce července mi to všechno začalo trochu chybět. Když jsem byl na dovolené, tak mi volal trenér a ptal se mě co a jak. Tak jsem mu řekl, že rok ještě dám.

Nakonec jste naskočil i do většiny přípravných zápasů. Jak jste spokojen s celým přípravným obdobím?

Některé zápasy byly odehrané dobře, jiné špatně. Byly tam vidět klady i zápory a odhalilo se, kde nás tlačí bota. Přípravné zápasy tedy ukázaly, co ukázat mají, co bychom měli vylepšit. Teď máme poslední dva dny na to vše vyladit a ve středu snad už budou všechny mouchy vychytané.

Mohl byste být trochu konkrétnější, na čem byste měli zapracovat?

Určitě nás tlačí bota v obranném pásmu, kde jsme špatně rozebírali hráče a také neumíme vyčistit předbrankový prostor. Také přesilovky nebyly ideální. Na tom všem musíme zapracovat.

Venku jste třikrát prohráli a naopak doma třikrát vyhráli. Znamená to, že letos budete na svém hřišti silní?

Bylo by to fajn, kdybychom doma vyhrávali a k tomu ještě přivezli nějaký bod z venku, ale jak říkám, jsou to pouze přípravné zápasy. A přeci jen je to stále druhá liga, takže kluci chodí na zápasy až po práci a navíc na přípravné zápasy ven se tolik nechce. Takže možná i od toho se odvíjela venkovní utkání.

V přátelských duelech jste nastupoval po boku Aleš Hájka. Jak fungovala tato spolupráce?

Myslím, že dobře. Je to mladý, dravý bek, já naopak starý. Takhle, já už vždycky budu hrát jen s mladšími (smích). Ale jinak si myslím, že tahle spolupráce je bez problémů.

Máte nějak speciálně rozdělené role na ledě?

Role nijak rozdělené nemáme. Abych já mu říkal, co má dělat nebo naopak, to vůbec ne. Vždycky vše vyplyne ze situace na ledě.

Jaká je v kabině nálada? Už je cítit předsezonní horečka?

Minulý týden taková nálada ještě nebyla a přes víkend, kdy jsme měli poslední volno, jsme se neviděli. Uvidíme dneska a zítra, jak nálada bude směřovat ke startu soutěže.

Hned na začátek vás čeká derby v Táboře. To bude pořádná prověrka, že?

Určitě to bude prověrka, i když přípravné zápasy měli hodně špatné. Ale opět – pořád to byla jen příprava. Ve středu začíná soutěž a prověrka to bude určitě obrovská.

Kdo pro Vás osobně bude největším favoritem skupiny Střed?

I když si myslím, že Havlíčkův Brod nebude hrát tak dobře, jako loni, tak stále bude hodně vysoko. Moravské Budějovice hodně posílily, takže se dá očekávat, že i ony budou nahoře. Žďár mi sice v přípravě nepřišel nijak extra dobrý, ale i tak se v soutěži bude pohybovat také v horních patrech. A myslím, že i my bychom měli hrát v lepší půlce tabulky.

Takže očekáváte lepší sezonu než loni?

Kádr vidím dobře a líbí se mi, jak je poskládaný. Jsou tu mladí hráči, střední generace i ti starší. Ale to jsme měli i loni a play-off dopadlo tak, jak dopadlo. Až těžké zápasy ukážou, jaký ten tým ve skutečnosti je.

Stanovil jste si sám pro sebe cíl do sezony? Nebo nějaké přání?

Aby mě můj poslední rok bavil a abych se nezranil.