Pane Šádo, v jaké fázi se nyní B-tým nachází?

B-tým se stále skládá. Máme za sebou jeden přípravný zápas v Humpolci. Tento víkend jedeme do Soběslavi, kde odehrajeme další dvě utkání a pak už jdeme do sezony. Doufám, že do čtrnácti dnů se kádr stabilizuje, protože dneska mám v seznamu zhruba třicet jmen, které možná budou, možná nebudou. Ještě nejsou všichni rozhodnutí, ale myslím, že sestavu ustálíme na dvaceti jménech.

Dá se už dle jednoho přípravného zápasu říci, co by mohlo být předností tohoto mužstva?

Tenhle kádr je postaven na mladých, kteří budou draví. Snažil jsem se poshánět ještě kluky, kteří jsou o něco starší a mají trochu zkušenosti, aby je těm mladým mohli předat. Jinak je to pro ně vlastně fáze, kdy se připravují pro A-tým a na této bázi budeme fungovat. Tým bude založen na mladých hráčích, kteří se budou seznamovat s dospělým hokejem. Očekávám tedy od kluků hlavně dravost. Nebudeme mít tolik zkušeností, takže musíme hrát hlavně srdíčkem. Za pochodu se vlastně budeme učit hrát dospělý hokej.

A jak byste okomentoval váš první přípravný zápas?

Utkání v Humpolci bylo těžké. Věděli jsme, že nás nečeká nic jednoduchého, což se na ledě také ukázalo. Bylo to vlastně poprvé, co jsme na ledě byli kompletní, takže jsme se více méně hledali. Hledal jsem optimální složení, aby si hráči sedli, takže to bylo vlastně hledaní sebe samotných.

Na čem nyní především pracujete při trénincích?

Teď se snažím naučit kluky, aby byli zvyklí hrát pod tlakem, protože v soutěži nebudou mít tolik prostoru. Zaměřujeme se na rozehrávku ve stresové situaci, kdy nemají moc času přemýšlet a musejí to hrát intuitivně.

Pojďme se ale vrátit na úplný začátek. Jak vznikla myšlenka přihlásit B-tým do krajské soutěže?

Nápad vznikl v dubnu letošního roku, kdy se na svazu rozhodlo, že se zruší juniorské soutěže kromě extraligy. V tu chvíli zde zůstalo torzo juniorů, kteří už nemohli ani na výjimku hrát za dorost. Byla by škoda nevyužít potenciál mladých hráč, kteří už v juniorském věku dostávali příležitost v áčku, takže aby se to udrželo a byl zde reálný přechod z mládežnického hokeje do A-týmu, vznikl nápad přihlásit se do krajské soutěže, která má dobrou kvalitu. Navíc si mladí kluci osahají dospělý hokej.

Kdo Vás oslovil s nabídkou trénovat rezervu?

Oslovil mě generální manažer Aleš Kučera.

A váhal jste nad přijetím trenérské pozice?

Ani jsem váhat dlouho nemusel, protože mám v týmu podporu s tím, že s vedením mi pomůže starosta Pacova a můj kamarád Lukáš Vlček, který se zajímá o pelhřimovský hokej a má hokej rád. Dneska (rozhovor vznikal 6. září, pozn. autora) byl i na ledě, jelikož s námi chce trénovat a také nám bude pomáhat s organizací.

Už jste zmiňoval, že rezervní mužstvo bude postaveno především na mladých hokejistech. Jak se těšíte na spolupráci s dospívajícími hráči?

Před několika lety jsem zde v Pelhřimově mládež trénoval a končil jsem pak u juniorky, takže jsem si sem přivedl kluky, které jsem právě v juniorce vedl, ale dnes patří k těm starším. A právě díky tomu jsem zvyklí pracovat s mladými. Ale zároveň se jedná o velkou výzvu. Určitě je to po pěti šesti letech, kdy jsem přestal v Pelhřimově trénovat, výzva.

Krajská liga jihočeského kraje je poněkud tvrdší a ostřejší než druhá liga. Nebojíte se, že by vyšší tvrdost mohla mladé hráče odradit až znechutit od hokeje?

Pravdou je, že krajská soutěž nabízí hodně tvrdosti. Sám jsem tuto soutěž, poté, co jsem skončil tady v A-týmu, asi šest let hrál. Je to tvrdé, ale dnes po přátelském utkání v Humpolci vidím, že je to i o dost rychlejší, a to tím, že tam naskakují mladí hráči. Sám o sobě nám zápas ukázal, že to tvrdé bude. Ale z prvního pohledu se mi nezdá, že by se toho mladí kluci báli.

Takže tvrdost a rychlost je to, co očekáváte od ostatních soupeřů?

Určitě. V soutěži je plno hráčů, kteří jsou šikovní na puku. Hrají tam hráči, kteří si prošli i vyššími soutěžemi a mají určité zkušenosti. Je to tedy směsice všeho možného, jak mládí a dravosti, tak i vychytralosti a hokejového umu. Napadá mě například strakonický Honza Kašpar, který působil i tady v Pelhřimově, v mládí hrál v Dukle Jihlava a dnes je oporou Strakonic. On je právě jedním z těch hokejistů, kteří mají i velké zkušenosti. Takže je to namíchané jak mladými, tak dospělými.

A na závěr, mohl byste říci, s jakými cíli půjdete do sezony?

Těžko teď můžeme ještě mluvit o cílech, zvlášť, když jsme odehráli jedno těžké přípravné utkání s týmem, který navíc dlouhodobě figuruje zhruba v polovině tabulky. Takže to může být lehké srovnání, jak se asi budeme pohybovat. Pokud budeme na hranici play-off, tak to pro nás bude úspěch.