Opustil jste věk teenagera. Jaký je to pocit?

Neřekl bych, že to je něco zvláštního. Pro mě je dnešek den jako každý jiný. Narozeniny nijak zvlášť neslavím.

Malinká oslava v kabinách se rozjela a asi bude ta trocha piva lépe chutnat s pocitem vítězství v důležitém zápase. . .

To určitě, body jsme uhráli cenné, všichni teď máme dobrou náladu. Pokud ale mám mluvit o oslavách, tak ty mě čekají až kolem Vánoc. Teď je před námi je před námi hodně zápasů. Nejde jen o II. ligu, někteří z nás půjdou zítra hrát za juniory.

Většinou na vás zbývá jen post náhradníka, dnes jste se dostal ve třetí třetině na led, takže i z tohoto důvodu můžete být spokojenější. . .

To bezesporu. Jsem rád, že jsem alespoň na chvilenku do zápasu zasáhl.

V týmu platíte za sedmého obránce. Jak to nesete? Není to frustrující?

Každý by chtěl hrát, to je jasné. Stejně tak ale musím říci, že každý hokejista si asi prožil období, že pro něj v týmu delší či kratší dobu nebylo místo. Musím se s tím srovnat, ale šanci na proniknutí do sestavy cítím. Proto se necítím být ničím frustrován.

V Písku jste se na led nedostal, předtím jste si zahrál v zápase s Chrudimí na postu křídla. Jak jste se na něm cítil?

Předně musím říci, že to byl experiment, ke kterému trenéři museli sáhnout z toho důvodu, že nás bylo málo. Volba padla na mě a já jsem se snažil na nezvyklém postu zahrát co nejlépe. Měl jsem hodně defenzivní úkoly, stejně jako celé naše třetí lajna. Myslím si, že jsme svou úlohu docela zvládli.