Tobola: Hokejový bůh se konečně přiklonil i na naši stranu
Přemysl Tobola přišel do Pelhřimova před tímto ročníkem na střídavé starty z jihlavské Dukly, kde nastupuje za místní juniory. Ale také už stihl i několik startů za první tým červenožlutého celku. Dvacetiletý obránce posbíral v patnácti zápasech za Spartak čtyři body za dva góly a stejný počet asistencí. I přes svůj nízký věk si na ledě občas počíná jako zkušený mazák, čímž se dostal do podvědomí fanoušků a zařadil se mezi milá překvapení letošní sezony.
Kde bys hledal příčiny sobotního neúspěchu proti Kolínu?
Utkání bylo vyrovnané, ale pak jsme udělali zbytečné chyby. Rozhodčí nám neuznal gól a Kolín poté dokázal zápas otočit.
Vedli jste už 3:1, ale nakonec tým prohrál 3:5. Co byl klíčový moment utkání?
Myslím, že jsme špatně vstoupili do třetí třetiny. Dostali jsme rychlé branky, což nás položilo. Prostě už jsme to nedokázali otočit a soupeři na konci spadlo všechno do naší branky.
V minulém kole jelo mužstvo do Žďáru nad Sázavou a Ty osobně si poprvé zažil atmosféru derby. Jak sis užíval tento zápas?
Bylo to parádní. Na zápas přišlo hodně diváku, hlavně atmosféra byla dobrá. Navíc jsem rád, že mi to tam taky padlo. Ale jinak celkově super zápas.
Jak se vůbec seběhla celá situace při Tvé brance? Protože Ty jsi byl jako jediný hráč Spartaku, a ještě coby obránce, v útočné třetině Plamenů...
Kubis (Jiří Kubát – pozn. autora) mi hodil puk křížem na druhou stranu hřiště. Já to pak zkusil vystřelit mezi nohama obránce. Nakonec to tam padlo, takže super.
V Pelhřimově se seznamuješ s hokejem mezi seniory. Jak ses sžil s mužským hokejem?
Hrál jsme jen juniorku v Jihlavě a teď nastupuji první rok ve druhé lize a můžu říci, že je to tvrdší. Navíc se hraje chytřejší hokej, protože jsou zde zkušenější hráči. Myslím, že druhá liga nemá do první ligy, ve které jsem odehrál pár zápasů, vůbec daleko. Sice je to o něco pomalejší, ale stál je to kvalitní liga.
Jak zatím zvládáš nastupovat v jihlavské juniorce a zároveň ve Spartaku?
Je to domluvené tak, že když nehraju v Jihlavě, jedu do Pelhřimova. Takže pro mě je to super. Pro mě je nejlepší, když můžu stále hrát. Hodně se vyhraju a to mi pomůže k tomu, abych mohl jít v hokejové kariéře zase někam dále.
Začátek soutěže nezachytil Spartak v nejlepší formě. Často se hledaly chyby hlavně v obraně. Jak si vnímal tuto kritiku Ty osobně a Tvoji kolegové z obrany?
Nemyslím si, že chyba byl jen u obránců. Sice jsou v obraně mladí kluci, ale myslím, že nezkušenost dokáží nahradit ničím jiným, třeba bruslením. Musí se jim dát čas. Ti kluci si to také teprve ošahávají. A když budou často nastupovat, tak se samozřejmě vyhrají. To samé platí i v mém případě. Myslím, že všichni v obraně mohou být kvalitní, navíc zde mají docela našlápnuto k dobrým úspěchům. Kromě toho teď se daří, takže výkonnost půjde nahoru.
Kde se zlomil vývoj sezony a tým opět začal vyhrávat?
Začali jsme konečně střílet góly a hokejový bůh se také konečně přiklonil i na naši stranu. V současné době tým šlape, což je jedině dobře.
Je za námi první polovina ligy. Jak bys ji zhodnotil z osobního i týmového hlediska?
Z mé strany bych ji ohodnotil kladně. Samozřejmě někdy také přišly špatné zápasy, které pak na druhou stranu vystřídaly ty lepší. To ostatně platí i o celém manšaftu. Myslím, že když budeme takto pokračovat, tak bychom to mohli dotáhnout daleko a pohybovat se v horních patrech tabulky.
V Jihlavě nastupuješ spolu se svým mladším bratrem Hynkem, který také nastupuje v obraně. Jaké si užíváš vzájemnou spolupráci?
Se svým bráchou hraju už od dorostu a rozhodně si nestěžuji. Sice si někdy doma řekneme něco špatného a někdy si dáme na ledě co proto, ale to k tomu patří. Zatím je super, že spolu můžeme takto být a můžeme si navzájem říkat, co bychom měli zlepšovat.
S kým se Ti v Pelhřimově nejlépe hraje?
Zatím se všemi kluky. Každý má něco do sebe. Nestěžuji si, že by byl někdo takový a druhý jiný. V Pelhřimově nastupuji rád se všemi.
Je něco, co Tě v Pelhřimově překvapilo? Ať už kladně či záporně?
Ne. Tady v Pelhřimově je vše v pohodě. Dobrá parta kluků, která mě přijala mezi sebe, takže si nemám na co stěžovat.