Už v minulém zápase s Kutnou Horou nastoupil Zelený v sestavě týmu, ovšem včera se však poprvé po dlouhé opět představil domácím příznivcům. „Jsem rád, že už konečně mohu hrát. Bohužel jsem měl natržené vazy v koleně, tudíž jsem nebyl schopen nastoupit,“ vysvětlil Zelený, proč oblékl dres Spartaku teprve potřetí v sezóně.

Jakoby si snad nemohl vysnít lepší příležitost k návratu. Boj o další body s lídrem z Hodonína. Pro oko diváka krásný zápas, který rozhodně nenudil. „Pro hráče to byl těžký zápas. Hodonín je první, což dokazoval po celý průběh hry. Především v první třetině měl převahu. Všichni jsme hráli na maximum a naštěstí se nám podařilo vyválčit vítězství,“ pověděl dvaadvacetiletý bek.

Tři minuty po začátku druhé třetiny se mu podařilo vsítit gól, který se zdál na dlouhé minuty být tím vítězným. Ovšem jednalo se „jen“ o otevírací branku duelu, jejž přinesla na domácí hole uklidnění a ještě více chuti do útoku. „Doufal jsem, že ta střela projde až do branky. Už jsem potřeboval vstřelit gól. Navíc hlavně pomohl i celému týmu k tomu, abychom nakonec porazili Hodonín,“ popsal Zelený charakter střely, která prosvištěla až do týmu od řeky Moravy.

I přes sebevědomí výkon se museli mít hráči Spartaku stále na pozoru. Především poté, co se Juráskovi podařilo tři minuty před konce snížit. „O výsledek jsem se v závěru nebál. Stále jsem věřil, že vyhrajeme. Celý zápas jsme odmakali, dali do toho všechno a výsledek 5:1 je jen odměna za tu všechnu dřinu,“ vyprávěl spokojeně rychlonohý obránce.

Po smolné prohře s Kutnou Horou se celek Spartaku chystal na soupeře úplně z opačného pólu tabulky. „Příprava na tento zápas se nelišila od ostatních zápasů. Prostě do každého střetnutí jdeme naplno s tím, že chceme vyhrát. To je ten nejlepší recept na soupeře,“ odhalil jihlavský rodák po utkání.