Pelhřimov čekal ve třetím kole tuhý boj s odvěkým rivalem. A doposud neporažený celek nevstoupil do utkání šťastně. Již od třetí minuty museli domácí hokejisté dotahovat vedení Plamenů. Ačkoli Spartak dvakrát v zápase vyrovnal, nikdy se mu nepovedlo dostat se do vedení, což rozhodlo tento zápas. „Šancí z naší strany bylo mnoho, ovšem nedokázali jsme je proměnit. Dát jeden gól nás stálo spoustu sil, a když už se nám podařilo skórovat, soupeř nám vzápětí odskočil. Vyslali jsme málo střel na hostujícího brankaře a navíc nás srazily do kolen i hloupé góly, které nám hosté vstřelili,“ smutnila nad prohraným zápasem nová akvizice pelhřimovského Spartaku.

I přes promarněné šance se drželi domácí stále na dostřel svěřencům trenéra Kuchyni. Až do třetí třetiny, kdy Pelhřimov záhy inkasoval čtvrtý gól. „Tato branka se dá označit jako klíčový moment. Sice se nám podařilo vstřelit další branku, ale vzápětí se Žďár dostal do dvoubrankového vedení. Škoda, že jsme dostali ten čtvrtý gól. Nebýt jeho, kdoví jak by se poslední třetina odvíjela,“ přemítá plzeňský odchovanec.

Pro Poura znamenal zápas proti regionálnímu rivalu jeho premiéru v dresu Spartaku, na kterou se velmi těšil. „Strašně jsem se těšil. Dlouho jsem nehrál žádný soutěžní zápas, takže jsem měl velkou chuť do hokeje,“ přiznal jednadvacetiletý hokejista, který se do kroniky utkání zapsal čtyřmi trestnými minutami. „Můj dnešní výkon ještě nebyl ideální. Musím ještě potrénovat, a pak se výkon bude určitě zlepšovat,“ myslí si talentovaný obránce.

Ačkoli je Pourovi teprve dvacet jedna let, tak už stihl obléci celkem pět různých dresů. Jakožto plzeňský rodák hrál za místní klub do svých osmnácti let. Za Západočechy nastupoval v juniorské NOEN extralize a svému celku dělal kapitána. Poté se stěhoval do Kladna, kde taktéž hrál extraligu za juniory. Ovšem to nebyla jeho poslední zastávka po hokejové mapě. „Kladno se domluvilo s Plzní na střídavých stratech, odehrál jsem tam pár zápasu a vzniklo z toho hostování. Z Kladna jsem odešel do maďarského Székesfehréváru, kde mě postihlo zranění. V lednu, po operaci kolena, jsem zamířil do Olomouce. Jelikož moje forma nebyla stoprocentní, tak mě poslali na svou farmu do Uničova, kde jsem nastupoval do konce sezóny,“ popsal Pour svou pouť po hokejových kluzištích.

Uničov byl pro tohoto obránce jeden ze zlomových bodů v kariéře, neboť toto angažmá pro něj znamenalo jeho první straty v seniorské lize. V této sezóně měl však Pour nakročeno do německého klubu, v kterém byl už jednou nohou. „Zkoušel jsem to v Německu. Vše bylo dohodnuté, ovšem v německé lize je pravidlo, že tým může mít určitý počet cizinců. Do klubu se však vrátil Kanaďan, který byl na zkoušku v Rusku. Vedení se s ním již v červenci domluvilo, že když mu jeho zkouška nevyjde, vrátí se zpět. Zamířil tedy opět do tohoto klubu a já si měl hledat nový klub. Poté bylo už pozdě v září si něco hledat v první lize, tak jsem teď rád za Pelhřimov,“ vysvětlil obránce, který je v Pelhřimově již čtrnáct dní.

V době, když Pour nastupoval ještě za Plzeň, se pro místní web zmínil o tom, že mezi českými a moravskými kluby je velký rozdíl. Po roce stráveném na Moravě to může jedině potvrdit. „Musím říci, že moravská liga je kvalitnější než ta česká. Ačkoli jsem do teď nikdy nehrál druhou ligu Západ ani Střed, tak potvrzuji, že Morava převyšuje týmy z Čech. Ve Východní tabulce je totiž více lepších hráčů,“ našel rozdíl mezi těmito makroregiony.

Pourova talentu si všimli nejen v Plzni, ale také v reprezentačním výběru. V šestnácti letech odehrál tři zápasy proti Rusku a moc si tato utkání pochvaloval. „Pro mě to byl tehdy obrovský zážitek a také nové zkušenosti. Mezinárodní hokej je úplně na jiné úrovni, což se nedává srovnávat s žádnou ligou. Je rychlejší a důraznější,“ prozradil své poznatky z mezinárodního hokeje.